Menu

Historie 

       

Z obsahu:

  1. Brackettův Cavalry Regiment
  2. Češi byli při tom
  3. Zpráva generálova pobočníka
  4. Col Albert Gallatin Brackett 
  5. Český hřbitov v Chicagu
  6. Dennis C. Schurr Collection - sada velmi zajímavých dokument

 

Brackettův Cavalry Regiment, Western Cavalry

Služba v délce tří let
30. listopadu 1861 - 31. října 1865

Historie v datech:

Služba:

Rok 1862

Rok 1863

Rok 1864

Rok 1865

Ztráty během služby

 

Češi byli při tom

V 9. regimentu jezdectva byli také Češi. Vojtěch G.Pinter , Jakub Kakuška, Matyáš Skoblík a Josef Dobeš Voda. První dva jsou zmíněni v knize Josefa Čermáka Dějiny Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů.

Krajanů v této válce bojovalo v různých regimentech mnoho. Jak píše Čermák - Ze všeho vysvítá, že Čechové američtí na svůj skrovný počet vyslali značný počet synů svých do boje, čímž podali nejjasnější důkaz, že i oni co občané této svobodné republiky konali svoji povinnost, za čež národ americký jim vždy bude vděčným a zachovejme vojínům těm čestnou vzpomínku !

 
 
Jediný rozpor je mezi touto knížkou, kde jsou Pinter a Kakuška psáni v setnině (kompanii) C, a celkovou soupiskou vojáků regimentu. Jak si můžete v našich odkazech zjistit, jsou zde vypisováni v setnině (kompanii) I.

 

 

 

 Vojtěch G. Pinter

Vojtěch G. Pinter se narodil ve Vodňanech č.p.116 29 října 1841. Otec: Georg Pinter, sedlák. Matka: Maria (Krejčí, dcera Jána Krejčího), pastýřka. Jeho manželka Maria ( roz. Matějčková).
 

Snímek 125; třetí řádek, kniha narozených 1825-1855, Vodňany, Strakonice. SOA Třeboň

Zde je doslovný záznam:

Adalbert Pienter nar. 29.10.1841, pokřtěn 30.10. . Otec: Georg Pienter, sedlák (Häusler).

Matka: Maria manželská dcera (eheliche Tochter des) Johanna Kreycy obecního kováře (Gemeindeschmied) na Radomilickém panství (aus Radomelitz Herrschaft) ... a jeho manželka Maria nar. Mati... z Radomilic - zde dobová mapa

 

Přistoupil dne 3. října roku 1864 k 9.pluku illinoiské jízdy. Narozen ve Vodňanech, do Chicaga přijel v roce 1854. Pinter súčastnil se nesčetných bitek a zakusil veškeré bědy válečné. Po skončení války navrátil se ke svým rodičům do Lockportu, však krátce na to zemřel, jelikož z války přinesl si těžkou chorobu. Bližších zpráv po sobě nezanechal. (Čermák strana 401)
V kompanii I tohoto krajana naleznete pod tímto jménem Albert G. PAINTER.

Registrační karta Vojtěcha Pintera

 

 

Jakub Kakuška

Druhým Čechem byl Jakub Kakuška ve většině dokumentech je psaný jménem Jacob KASHKUSHKA a s chybným datem narození. O tomto rodákovi jsme dříve věděli jen ze zmíněné knížky Josefa Čermáka (strana 413) tento velmi  strohý odstavec:
,,U devátého pluku illinoiské jízdy (setnina C) ; přistoupil dobrovolně dne 3. října roku 1864 a sloužil až do konce války; čestně propuštěn byl dne 13. října 1865. Později usadil se v Chicagu."; A tímto to donedávna skončilo.

Záznam z matriční knihy v Netolicích. Části jsou bohužel nečitelné:

,,Jakub Kakuška, Podeřiště No.17, narozen 25.4. 1845 a křtěn 26.4.

Otec: Bartholomäus Kakusska.... nemajetný podruh, čeledín a pasáček (Inmann und Hirt) , syn Laurentze Kakussky..... obecní pastýř (Gemeindehirt) v... Hluboké nad Vltavou (Frauenberg) a matka Katharina, rozená. Wizrálková .... ze Sedlce u Netolic (Selze).
Matka: Theresia, dcera Josefa Kašpara, obecní pastýř (Gemeindehirt) k ....  a Theresia se narodila v Moravci No.6 u Velkého Meziříčí."
 

Jeho rodiče Bartoloměj a Terezie byli oddáni roku 1837 v Hlavatci poblíž Netolic (jižně od Písku a severozápadně od Českých Budějovic). Byli to chudí rolníci a stejně jako jeho předci byl Bartoloměj pasáček ovcí. Podle původních informaci se Jakub narodil 25. dubna 1845 v Podeřišti u Netolic (kousek od Vodňan, odkud pocházel Vojtěch G. Pinter).

 

Zde je dobová mapa Podeřiště. Číslo popisné 17 je zakroužkované.

(Poznámka: V 60.letech 20.století došlo k přečíslování, a tak č.p.17 v současnosti naleznete jinde.)

 

 

Po potlačení revoluce v roce 1848  odešlo mnoho Čechů do Ameriky. Mezi nimi i tato rodina.

Zde máme od pana Chrise lodní záznam:

Jakub Kakuska
New York, USA, seznamy přijíždějících cestujících a posádek (včetně Castle Garden a Ellis Island), 1820-1957
Uloženo do
Jakub G. Kakuska
Zdroj související s podrobnostmi
Jméno: [Jacob Kakuska]
Pohlaví Muž
Etnická příslušnost/ Národnost: Německá (jako národ jsme Američanům příliš s Němci splývali, když většinou mluvili německy a česky jim vůbec nikdo nerozumněl)
Věk: 8
Datum narození: 1846
Místo původu: Německo
Přístav odjezdu: Liverpool, Anglie
Místo určení: USA
Datum příjezdu: 3. dubna 1854
Příletový přístav: New York, New York, USA
Jméno lodi: Albert Gallatin

Dole na stránce jsou rodiče Jacoba Kakusky, Bartolo Yakutschka (asi podivný přepis) a Terese (Kaspar).

 

Do Chicaga přišli hned v tom roce po připlutí. Máme zprávu, že Jakubův otec Bartoloměj byl prvním Čechem, který postavil v Chicagu v roce 1854 jednopokojový dřevěný dům v blízkosti jezera Michigan (doslovný citát z knihy Rudolfa Bubeníčka "Dějiny Čechů v Chicagu"), a jeho matka Terezie zde byla první českou porodní asistentkou.

Máme zde také soupis registrovaných v domech z roku 1860. Ve stejné čtvrti bydlela i rodina Dobešů. Barevně zaznamenáno. Nenechte se mýlit zkomoleným příjmením.

Jakub Kakuška se mohl seznámit s Marií Skoblíkovou již po roce 1862, kdy do Chicaga přicestovala rodina Skobílků.

Jakub a někteří jeho přátelé též s Matyášem Skoblíkem (budoucí švagrem) vstoupili do 9.illinoiského v Camp Douglas, který se rozkládal na břehu Lake Michigan na 39. ulici (kde byli později zadržováni konfederační vězňové a mnoho jich zemřelo na podchlazení). Stalo se tak 3. října 1864 ve věku 19 let. Sloužil až do 13. října 1865 (dle vojenských zápisů). Zůstal tam pět měsíců po tom, co se Konfederace vzdala. Regiment zůstal ještě dočasně na Jihu pro udržení pořádku a prosazení zrovnoprávnění bývalých otroků.

Za zmínku stojí také strohé armádní informace o Jakubu Kakuškovi:

Po válce se 14. července 1866 oženil s Marií Skoblíkovou (narozenou 5. ledna 1846 Lužnice, Kaplice 1, Pohorská Ves, dcera Vladimíra Skoblíka)  v Katolickém kostele svaté rodiny, 1019 S May Street (byl na 413 West 12th Street), Chicago, Cook. Oddal je otec Damen. Bydleli na adrese  No. 412 West Eigteenth street, Chicago, čtvrť: East Pilsen.

V průběhu dalších let se živil jako strážník a drobný politik. Později pracoval jako strojník v lihovaru Simon Powell & Sons Distillery (South Canal Port Avenue a South Morgan Street, Garden City ). Zde zemřel při výbuchu  15. října 1880. Pohřbený je na Českém národním hřbitově (555 Pulaski St, Chicago, Cook, Illinois).

Zde je jeho náhrobek

 

a pamětní deska na hřbitově, kde je také uveden v levém sloupci šesté jméno zhora

Měli osm dětí, jmenovitě:

  1. Mary J. Kakuska, nar. únor 1867, Chicago, Cook County, Illinois, + asi 1958.
  2. Anastasia Kakuska, nar. asi v 1868, Chicago, Cook County, Illinois, + není známo.
  3. Frank Kakuska, nar. v prosinci 1869, Chicago, Cook County, Illinois, + není známo.
  4. Leopold Kakuska, nar. asi v 1873, Chicago, Cook County, Illinois, + 1873, Chicago, Cook, Illinois.
  5. Regina Victoria Kakuska, nar.  17. července 1877, Chicago, Cook County, Illinois, + 17. července 1954, 2705 S Cuyler Avenue, Berwyn, Illinois.
  6. Agnes Kakuska, nar. 1878 (podle jiných pramenů 1875), + asi 1945.
  7. Rose Matilda Kakuska, nar.  27. července 1879, Chicago, Cook County, Illinois, + 11. března 1970, Elmhurst, Illinois.
  8. Caroline Isabella Kakuska, nar.  18. březen 1881, Chicago, Cook County, Illinois, + není známo.

 

Vdova po jeho smrti porodila 18. března 1881 dcerušku Caroline Isabella Kakuska. Znovu se provdala v roce 1889. Až do své smrti žila v Chicago, Cook County. Zemřela 5. června 1894 a je také pohřbena na Českém národním hřbitově.

Jeho vnoučata a pravnoučata jsme dohledali také. Jmenovitě paní Amy z Chicaga je pra pra praneteří a pan Chris Hale je prapravnukem, který má navíc v DNA linii rodiny Josefa Dobeše - Vodu.

 

Registrační karta Jakuba Kakušky

 

Během Vzpomínkové bitvy na tři Jihočechy byla odhalena 28. dubna 2018 pamětní deska v Podeřišti č.p.8 - vůbec první pamětní deska v České republice věnovaná vojákovi z Americké občanské války.

 

 

Matyáš Skoblík

 

(Fotografii či kresbu nemáme.)

Třetího Čecha v regimentu nalezl 1st sgt.Duffy

Narozen 21.ledna 1842, zemřel v roce 1884

Matyáš Skoblík syn Vladimíra Skoblíka a bratr Marie Skoblíkové se narodil v Lužnici, Kaplice 1, Pohorská Ves,  a zemřel v Le Sueur, stát Minnesota.

Do Chicaga emigrovali v červnu 1862 Matyáš a bratr Martin (se ženou a dětmi, Obě dcery bohužel zemřely ještě téhož roku a 1863 se narodila Mary).
Další bratr (beze jména) cestoval přes Itálii.
Zde je lodní záznam:
 
 
 
 
 
Jméno: Matthias Kablik
Pohlaví: muž
Věk: 20
Datum narození: 1842
Přístav odjezdu: Brémy, Německo
Datum příjezdu: červen 1862
Přístav: Baltimore, Maryland
Příletové čtvrtletí: červen
Jméno lodi: Geestemunde
Existuje jeden imigrační záznam, který naznačuje, že Mathias a Mary Skoblíkovi přišli do USA s rodiči Matějem Skoblíkem a Marií Vlčkovou, jeho druhou manželkou. Názvy se ale trochu liší.
 

Podle vojenských záznamů Matyáš Skoblík vstoupil 1.října 1864 (o dva dny dříve než jeho přítel a pozdější švagr Jakub Kakuška) v Chicagu a sloužil do 13.října 1865.

Přesný záznam z vojenských archivů - http://civilwar.illinoisgenweb.org/acm/cav009-i.html

SKOBLIK, Matthias Recruit Chicago Oct 1, 1864 Mustered out Oct 13, 1865

Po válce se mu narodil syn John Scoblik 24.června 1866  (zemřel 30.července 1958 ve státě Minnesota).
Oženil se s Marií Šamáčkovou 26. října 1869 v Le Sueur (Minnesota).
Zemřel v roce 1884 tamtéž.

Další informace - scoblic.net:

Zahynul při práci v lese poblíž LeCenter v Minnesotě. Jeho poslední vůle byla soudně stvrzena 24. července 1884. Matthias se zapsal na jeden rok do 1. roty 9. regimentu, Illinoiské kavalerie 1. října 1864 v Chicagu. Zapisující důstojník byl kapitán William James. Matthias byl popisován jako modrooký, tmavovlasý, tmavší pleti, výška 164 cm. Sloužil ve Springfieldu, Illinois, ve druhé švadroně v Memphisu, Tennessee a byl z oddílu vyřazen 30. září 1865 v Montgomery, v Alabamě a z roty v Selmě, v Alabamě, 6. října 1865. Zdá se, že jeho plat za roční služby byl 100 dolarů. Při vstupu v 22 letech byl vojínem a vojínem byl i při propuštění. Jeho záznam o přijetí jako rodiště uvádí Německo, jako povolání dělník a jako jeho jméno Mathias. Dokument podepsal Matej Skoblik. Tato informace pochází ze záznamů 9th Illinois v Národních archivech.

Jeho vnoučata a pravnoučata jsme dohledali také.

Registrační karta Matyáše Skoblíka

 

Josef Dobeš Voda

 

(Fotografii či kresbu nemáme.)

Čtvrtého Čecha v regimentu nalezl Mjr. Duffy. A velmi zásadně nám pomohla paní Karen Horacek, jejíž manžel je vzdáleným příbuzným Josefa Dobeše. Předala nám také ucelené životopisné informace od paní Helen Dobes Bryant, které jsou velmi detailní a pro nás tolik potřebné. Doplněné dokumenty od pana Chrise Hala.

Narozen 22. října 1845, zemřel 10. července 1872

Josef Dobeš Voda se narodil v Neplachově č.p.5 matce Alžbětě Vodové ještě za svobodna. Měl ještě sestru Annu (také nemanželskou), která se narodila 10. června 1841. Ta zemřela o dva roky později 4. listopadu 1843.

Snímek 9; druhý řádek, kniha narozených 1810 - 1846 v Ševětíně

Záznam z matriční knihy v Ševětíně. Části jsou bohužel nečitelné:

,,Narozen 22. října 1845

Pokřtěn 23. října 1845

Alžběta dcera + Jana Wody sedláka z Neplachova N. 5 a Kateřiny rozené Rotmauerová sedlácká dcera z téže vsi.

František Sloboda xxx sedlácký syn xxx - - - , je kmotrem."

Tomáš Dobeš

Jeho matka Alžběta se provdala za Tomáše Dobeše 7. února 1847 v Ševětíně, když bylo Josefovi téměř 16 měsíců. Do té doby to nebylo možné, protože Tomáš Dobeš byl ještě ženatý s nemocnou Kateřinou Dvořákovou, která zemřela 31. července 1846. Stalo se po šesti měsících od její smrti. Tomáš a Alžběta měli spolu šest dětí, než v roce 1859 emigrovali do Ameriky.

Lodní seznam

Rodina doplula do Castle Garden v New Yorku 31. prosince 1859, když bylo Josefovi 14 let. Cestovali do Chicaga. Zde žili na ulici 10th Ward od července 1860. Tady byli zaznamenáni při sčítání lidu téhož roku. Bydleli ve stejné čtvrti jako rodina Kakuškova. Barevně zvýrazněno.

Po emigraci došlo k přejmenování. . Křestní jméno se objevuje jako Joseph a příjmení mají různé modifikace: Dobesh, Dobesch, Dobes, dokonce i Tabas a Lobis. V Minnesotském záznamu o úmrtí je však uveden jako Joseph Voda a je pohřben se jménem Josefa Dobese v záznamech pro hřbitov St. Wenceslaus Catholic Church v New Prague, Minnesota. Během svého života v Americe to vypadá, že se rozhodl používat příjmení Dobes. Ve většině amerických záznamech s výjimkou jednoho z občanské války, kde je uveden jako Joseph Votah. Ovšem nesprávně, protože Josef používal příjmení Dobes. Ale vypadá to, že někdo příjmení Dobes vymazal a po jeho smrti přepsal na Voda. Zdá se, že se během svého života rozhodl používat příjmení Dobes ve většině svých amerických záznamů s výjimkou jednoho záznamu o občanské válce, kde je uveden jako Joseph Votah – ovšem nesprávně.

Po třech letech, co dorazili do Ameriky, Josefova matka Alžběta (v Americe známá jako Elizabeth) zemřela 4. března 1863, když bylo Josefovi 17 let. O dva měsíce později se Josefův nevlastní otec Tomáš Dobeš 22. června 1863 oženil s Annou Lamac. Jedenáct měsíců po svatbě, 12. května 1864, se Anně narodila dcera.

      

 Na podzim roku 1864 se Josef rozhodl sloužit své nové zemi a získat občanství. Občanská válka začala 12. dubna 1861, což bylo pouhých 15 měsíců po příjezdu rodiny. Jak válka postupovala, Unie potřebovala více vojáků. A proto Kongres schválil zákon, že všichni imigranti, kteří budou ze služby čestně propuštěni z armády, mohou požádat o naturalizaci pouze s jedním rokem pobytu ve Spojených státech. 1. října 1864, když mu bylo téměř 19 let, vstoupil Josef do armády Unie v hodnosti vojína do 9th Illinois Cavalry Regiment Company I. Občanská válka skončila o 6 měsíců později. 31. října 1865 byl Josef propuštěn z tohoto regimentu, který svojí činnost také v tu dobu ukončil v Selmě v Alabamě. Bylo mu 20 let a vrátil se do Chicaga někdy v listopadu 1865.

Asi v létě 1866 se Josef setkal s Josefínou Moravcovou, která emigrovala s rodiči z Čech (do Baltimoru připluli 15. srpna 1864). Záznam o jejich sňatku není, ale 16. března 1867 se ji měl narodit syn Joseph William Dobes. Druhý syn, Anton James Dobes, se narodil 17. prosince 1869. Matka dětí byla při sčítání lidu v roce 1870 uvedena jako Josephine Lobisová (24 let) a hlavou domácnosti byl Joseph Lobis (25 let). Nejspíš záznam sčítání lidu velká písmena „L“ v Lobis byly ve skutečnosti velká písmena „D“. Čtyři jména a věk se také shodují s Josefem Vodou (Dobeš), Josephine a dvěma chlapci. Sčítání lidu nepožadovalo žádné informace o manželství nebo vztahu, a tak nevíme, zda byli Josef a Josefína manželé, nebo zda byly děti nelegitimní. V pozdějším sčítání lidu z roku 1880 jsou zapsáni dva chlapci jako Joseph Dobash a Anton Dobash, kteří žili se svou matkou Josefinou a jejím druhým manželem Johnem Kubeshem. Ten uvedl chlape jako nevlastní.

Josef Dobeš Voda zemřel 10. července 1872 na tuberkulózu. Tehdy velmi časté infekční onemocnění. Mohl mít příznaky na přelomu let 1869 a 1870. Určitě nechtěl nakazit svou rodinu. Josefína se sama starala o novorozence a malého chlapce. Odešel bydlet k otci Tomášovi a nevlastní matce Anně. Je zaznamenaný při sčítání lidu z 12. července 1870 (na straně 163 sčítacího archu). Podle tohoto záznamu spolu s Josefínou a jejich novorozeným synem Antonem a tříletým synem Josephem žili v rezidenci pro 3 rodiny v hodnotě 1800 $, kterou vlastnil Josef. Ve dvou záznamech je Josef uvedený zprvu jako strojník lokomotivy a později nádeník. Což dává smysl, kdy se nemoc zhoršovala, a cestování vlakem jako strojník už nebylo možné.

Někdy počátkem roku 1872 Josef převedl vlastnictví svého domu v 7th Ward v Chicagu na svého otce Tomáše. Podle nekrologu uvedeného u položky Find-a-Grave pro Josepha Williama Dobese (později přijal Kubeshovo jméno svého nevlastního otce).

Zde je Josefův náhrobek.

A tu končíme pojednání o čtvrtém českém vojákovi 9th Illinois Cavalry Regiment.

Díky zmíněným potomkům máme neuvěřitelné množství informací. Na jejich prezentaci by ale bylo zapotřebí mnohem větší a samostatný prostor.

Zpráva od paní Karen Horacek:

,,Chci se s Vámi podělit o radost, kterou 96letá paní Helen Dobesh Bryant zažila ohledně pátrání o Josefu Dobešovi Vodovi! Moc vám děkuji, že jste jí dali něco speciálního, na co může myslet! Zde je její poslední e-mail, který mi poslala po Vaší cestě do Neplachova:

"Děkuji. Slzy mi stékají po tváři. Jaká skvělá věc a nejlepší ze všeho, že byste s Brucem mohli letět do Neplachova. Jsem si jistá, že to vložíte do jeho příběhu v Family Search, že. A že můžete napsat příběh z doby, kdy jste si vyzvedli žádost v dotazu Illinois Czech-Genealogy . na první komunikaci s Duffym tam, kde jste teď. Nikdy jsem nebyla tak nadšená jako nyní!“

Ještě jednou děkuji za štěstí, které jsi Duffy Heleně přinesl!"

Na jaře 2024 pan Bruce s paní Karen zaregistrovali Josefa Dobeše Vodu jako vůbec prvního Čecha ve jmenném registru bitev Americké občanské války. Konkrétně v bitvě u Franklinu (30.listopadu 1864). A tento zápis byl 29. dubna 2024 potvrzený.

 

Zatím posledním počinem k památce tohoto vojáka je pamětní deska odhalená v jeho rodišti v Neplachově.

Stalo se tak 13. září 2024 v 18:30. Bohužel za velmi složitých podmínek velkých dešťů a záplav.

Slavnostního odhalení se ujal pan Chris Hale - vzdálený prapotomek Josefa Dobeše Vody a přímý prapotomek Jakuba Kakušky a Marie Skoblíkové.

Bylo nám velkou ctí, že zde byl přítomen vrchní velitel kontinentálního velení generál Ben McCoy IOCUM Europe se svými přáteli.

A velmi děkujeme obci Neplachov. Jmenovitě paní Pavle Figurové, panu starostovi Lukáši Blažkovi, hasičům a mnoha dalším.

 

Věříme, že v dalších bienálech v sudých letech se zde znovu setkáme a mnohem důkladněji oslavíme.

 

      

 

 

Zpráva generálova pobočníka

9. regiment jezdectva byl založený v Camp Douglas poblíž Chicaga ve státě Illinois na podzim roku 1861 plukovníkem Albertem G. Brackettem a do služeb Spojeným státům byl uveden 30. listopadu.

16. února 1862 vyrazil z Chicaga, po železnici se přesunul do kasáren Benton poblíž St. Louis ve státě Missouri a poté do Pilot Knob. Odtud pochodoval do Reeve's Station na Velké černé řece a byl přiřazen k 3. brigádě divize generála Steela, sloužícímu v oblasti jihovýchodní Missouri.

Z Reeve's Station pochodoval do Jacksonportu v Arkansas, kde byl plukovník Brackett ponechán ve velení. Další část divize se přesunula do Batesvillu, kde se připojila k jihozápadní armádě pod vedením generálmajora S. R. Curtise.

21. května byl vojín P. W. Pringle z Company F chladnokrevně zavražděn rebely a jeho tělo zůstalo ležet v bažině u Jacksonportu. 24. května regiment překročil černou řeku a utábořil se v lesích.

28. května se 5 kompanií pod velením podplukovníka Hirama F. Sicklese dostalo do potyčky s Konfederáty u Cache River Bridge. Se značnými ztrátami je zahnali. Zraněn byl pobočník Blackburn a vojín Tift.

Kapitán Blakemore se ve stejný den dostal s částí tří kompanií regimentu do potyčky s Konfederáty u silnice do Augusty. Byli zajati 2 konfederační vojáci, z nichž jeden byl vážně zraněný.

Po přiblížení konfederačního dělového člunu Maurepas 2. června regiment ustoupil o 2,5 míle. Hned jak loď odplula, regiment se vrátil na své původní místo.

12. června se konfederačním vojákům podařilo zajmout 5 mil od Jacksonportu poblíž Waddellovy farmy cenný vlak, ale byli naprosto poraženi a zahnáni plukovníkem Brackettem a dvěma kompaniemi missourské kavalerie a čtyřmi kompaniemi devátého regimentu. 28 mužů bylo zabito, zraněno a pohřešováno. Na naší straně bylo 13 zraněných a pohřešovaných.

Kapitán Marland L. Perkins s jeho kompanií provedl v červnu průzkum směrem k Augustě, dolů po břehu Bílé řeky. Měl dvě potyčky s nepřítelem, kdy byl zabit konfederační voják a na jeho straně byl zabit jeden kůň a další dva zraněni. Do tábora se vrátil 23. června.

27. června 1862 nepřítel znovu zaútočil na vládní vlak poblíž Stewartovy plantáže. S velkými ztrátami byl zahnán a cenný vlak zachráněn. Na naší straně byli dva zabití a 31 mužů bylo zraněno. Mezi zraněnými byli i plukovník Brackett, major Wallis,pobočník Blackburn a kapitán Knight. Pět zabitých nepřátelských vojáků zůstalo ležet na zemi.

To bylo v den, kdy se regiment s celou armádou generála Curtise vydal na pochod do Heleny. Během pochodu zemřelo kvůli útrapám pět mužů, protože bylo téměř nemožné získat po cestě vodu. Byl to jeden z nejslavnějších pochodů Občanské války. V Heleně byl regiment přidělen k 3. brigádě plukovníka Cyruse Busseye, kterážto spadala pod divizi generála A. P. Hoveye a generála Steela z oblasti jihovýchodního Arkansasu.

15. září regiment získal dvě dvanáctilibrové houfnice, které byly určeny poručíku E. G. Butlerovi.

Během bojů u La Grange v Arkansasu dvou kompanií regimentu spolu s vojáky z dalších regimentů pod velením kapitána Marlanda L. Perkinse si tyto zmíněné houfnice velice dobře poradily se značně silným nepřítelem, který nakonec ztratil více než 50 mužů, zatímco na naší straně byly ztráty nepatrné. To bylo 8. listopadu. Také jsme odrazili útok dvou texaských regimentů. Během noci na 11. října část regimentu poblíž Heleny v Arkansasu zajala rebelskou hlídku sestávající z dvanácti mužů.

V průběhu listopadu a prosince 1862 brigádní generál C. C. Washburn vedl výpravu složenou z částí několika regimentů kavalerie z Heleny přes řeku Mississippi ve státě Mississippi. Dostal se do křížku s nepřítelem u Okolony 6. listopadu a u Coffeeville 7. listopadu. V obou případech byl úspěšný a splnil hlavní cíl své výpravy - vůdcům rebelských jednotek vnuknout mylnou domněnku, že jeho vojáci jsou předsunutou hlídkou velké unionistické armády, která byla vyslána, aby zabránila ústupu generála Price a jeho rebelů ze svých pozic. Price tomu uvěřil a také podle toho jednal. Washburnův velitel major Henry B. Burgh měl 150 mužů z 9. illinoiského.

9. ledna 1863 9. illinoiský pochodoval pod velením generála Gormana z Heleny k Duvall's Bluff. 7. dubna se přesunul po řece Mississippi do Memphisu v Tennessee, a 12. dubna do Germantownu, kde byl přidělen k McCrillově brigádě jezdectva 16. armádního sboru. 28. července se utkali s nepřítelem u Coldwater ve státě Mississippi a 18. srpna u Grenady. 26. srpna se přesunuli do La Grange v Tennessee. 13. října provedli u Salemu v Mississippi útok na nepřítele, kdy po celodenním boji rebelové během noci začali ustupovat.

8. listopadu se přesunuli z La Grange do Corinthu a brzy se zase vrátili. Pochodovali do Colliersvill, kde byli přiděleni k 2. brigádě jezdecké divize 16. armádního sboru. U Saulsbury v Tennessee se utkali s nepřítelem a u Moscow se setkali s 4. divizí pod vedením generála Griersona. Na těchto bojích se 9. illinoiský podílel velmi významně.

V lednu 1864 byl regiment součástí 2. brigády vedené plukovníkem Albertem G. Brackettem z Griersonovy divize 16. sboru Tennesseejské armády v Colliersville a detašovaná jednotka pod majorem Irem Giffordem měla ostrou potyčku s částí Forrestových mužů, jenž provedli útok na memphiskou a charlestonskou železnici. Několik nepřátel bylo zabito a zraněno.

11. února 1864 se regiment vydal pod vedením generála Shermana spolu s unionistickou jednotkou pod vedením generála Williama Sooye Smithe, velitele jezdectva Mississippské divize, vstříc nepříteli, s cílem zničit rebelskou kavalerii vedenou generálem Forrestem. Co nejrychleji se přesunul skrz území, v New Albany bez odporu překročil řeku Tallahatchie River a přesunul se k Okoloně, na mobilskou a ohijskou železnici. Během přesunu se utkal s nepřítelem 20. února u West Pointu, 21. února u Okolony a 23. února u Mount Ivy. Zatímco část mužů byla poslána ohrožovat Columbus, hlavní voj se sunul dál a ničil obrovská množství kukuřice, bavlny a dalších konfederačních zásob. Regiment se vrátil do Germantownu 24. února. Přestože hlavní cíl výpravy nebyl dosažen, kavalerie způsobila Konfederaci veliké škody.

16. března byl regiment ustaven veteránskou organizací a příštího dne odpochodoval do Memphisu, odkud se muži na veteránský opušťák vrátili do Illinois.

27. dubna se muži z regimentu vrátili do Memphisu a v krátké době se část z nich spolu s generálem Sturgisem vydala vstříc nepříteli. 10. června u Guntownu v Mississippi se naše jednotky setkaly se silným odporem a musely ustoupit. 9. illinoiský zformoval zadní hlídku. Ze 160 mužů bylo 5 mužů zabito, 23 zraněno a 12 zajato.

Po neúspěchu této expedice byla dána dohromady další pod vedením generála Andrewa J. Smithe. Vydala se do Saulsbury a do Pontotoe, kde došlo 11. července k bojům. K dalšímu střetu došlo poblíž Tupela, kdy byli Konfederáti zahnáni a na poli po nich zůstalo ležet velké množství zraněných a mrtvých. Příštího dne, 15. července, došlo k těžkým kavaleristickým bojům u Old Town Creeku, kde 9. illinoiský uspěl a posléze se vrátil do Memphisu.

V srpnu regiment pochodoval přes Holly Springs do Abbevillu v Mississippi, kde se setkal s nepřítelem. 11. srpna došlo k další potyčce u Oxfordu. K těžkým bojům došlo u Hurricane Creeku, kde se 9. illinoiský skvěle vyznamenal. Ztratil přitom 4 muže a několik jich bylo zraněno. Do Memphisu se vrátil 4. září.

Pod vedením kapitána Williama C. Blackburna se regiment znovu vydal na cestu 30. září a po překročení řeky Tennessee u Cliftonu a pronásledoval rebely pod velením generála Wheelera přes Waynesboro, Lawrenceburg, Florence, Waterloo, Hamburg a Savannah do Cliftonu. Znovu se vrátili do Florence, kde se setkali s armádou generála Hooda. Divize, k níž byl 9. illinoiský přiřazen, svedla 9. listopadu tvrdé boje u Shoal Creek v Alabamě. 19. listopadu překročili řeku a o dva dny později zaútočili na nepřítele u Lawrenceburgu v Tennessee. Dvě divize nepřítele je donutili znovu překročit řeku, přičemž jeden batalion zůstal oddělený, prošel rebelskou linií a byl donucen zůstat v týlu nepřítele až do chvíle, kdy pod rouškou tmy mohl znovu překročit řeku a připojit se ke svým spolubojovníkům.

Několik dalších dnů po potyčce s předvojem nepřítele u Campbellvillu v Tennessee měl regiment plné ruce práce. Musel čelit mnohonásobné přesile rebelů a v momentě, kdy jim došla všechna munice, bojovali proti Konfederátům holýma rukama, používali své pušky jako kyje a dělali vše pro to, aby zpomalili postup nepřítele.

9. illinoiský se 30. listopadu 1864 zúčastnil drsné bitvy u Franklinu v Tennesee a dělal vše, co bylo v jeho silách, aby odolal náporu Konfederátů pod vedením generála Hooda. Tato bitva byla ministerským předsedou Stantonem prohlášena za nejkrvavější bitvu celé války co do počtu zapojených vojáků.

15. a 16. prosince během velkých bitev o Nashville byl regiment přidělen k 2. brigádě 5. divize jezdeckého sboru a držel se své dobré pověsti. Účastnil se dobře vedeného úderu na pevnůstku obsazenou nepřáteli, kterou nakonec dobyli a zároveň získali čtyři kusy děl a 150 zajatců.

Armáda generála Hooda byla na ústupu a 9. illinoiský se podílel na jejím pronásledování, které vyústilo v její zničení,a střetli se s jejími částmi u Brentwoodu, u Franklinu, u Rutherford's Creeku a u Rossovy farmy. V té době byly cesty neschůdné, řeky byly naplněny po okraj a již nebylo možné dále nepřítele pronásledovat. Sklíčený nepřítel byl zahnán přes řeku Tennessee v noci na 27. prosince. Jelikož nebylo možné naší armádu dále zásobovat, tažení skončilo spolu se starým rokem.

Generál Thomas ve svých rozkazech respektujících tyto vojenské přesuny řekl: "Ačkoliv bylo tažení krátké, mělo skvělé výsledky, jenž nebyly během této války ničím překonány a na které mohou být všichni zúčastnění právem hrdí!";

Následoval přesun do Huntsvillu, Florence, Eastportu a Gravelly Springs. Protože nebylo dostatečné množství koní pro kavalerii, Hatchesova divize byla zbavena svých zvířat, jenž byla vydána jiné divizi před jejich pochodem na jih, a následně 9. illinoiský byl 9. února 1865 také připraven o koně a zanechán v Eastportu. Když byli koně opět k dispozici, byli regimentu poskytnuty. Muži se mohli 23. června přesunout do Iuky ve státě Mississippi a poté 4. července do Decaturu v Alabamě. Odtamtud odešli do Montgomery, Selmy a Ainesvillu, a nakonec byli v Selmě ve státě Alabama 31. října 1865 vyřazeni ze služby a převeleni do Springfieldu v Illinois, kde mužstvo dostalo poslední žold a bylo rozpuštěno.

Jednotka jako celek odvedla dobrou práci a vždy měla dobrou reputaci. Sledovala nepřítele skrz bažiny i přes řeky, uprostřed letních veder i sněhových závějí a plným právem jí mohl stát děkovat a federální vláda jí mohla být vděčná.

Účast na arkansaském a nashvillském tažení a obdržení poděkování od generálů Curtise a Thomase bylo něco, na co mohli být hrdí a co přinášelo státu Illinois slávu.

 

 

Col. Albert Gallatin Brackett 

Jak je již uvedeno, cpl.Dandy vynašel jak zdařilé foto Col. Bracketta na jedné aukci (viz. titulní foto v této sekci v podmenu) ale také vynašel, kde je plukovník - zakladatel 9th Illinois Cavalry Regiment - pohřbený. Díky tomu víme alespoň základní údaje. Je dost zvláštní, že podobné informace Illinois State Archive nebyl schopen poskytnout. Takže po roce, kdy pvt.Guma nalezl vůbec první foto Col. Bracketta, máme další "střípek" do mozaiky historie.

Narozen: 14. února 1829 v Cherry Valley, Otsego County, New York.

Zemřel: 25. června 1896 ve Washingtonu, oblast Columbia.

Pohřben dne 25. června 1896 na Arlingtonském národní hřbitově, Arlington, stát Virginia.

Penzionován v hodnosti plukovník Armády Spojených států amerických.

Účastnil se indiánských válek v letech 1855 - 1861 a 1868 - 1879.

Manželka: Rose McHenry Brackett (datum narození chybí – zemřela 8. ledna 1912).

Zdroj: Find A Grave, Records of Living Officers of the United States Army (1884), Fort Davis (Texas) - www-article, Arlington National Cemetery (ANC) webpage.

Popis, kde se hrob nachází:

Arlington National Cemetery

Arlington County

Virginia, USA

Umístění: Sekce SSIDE, číslo 1052

 

The National Tribune, 2 Jul 1896, Thu, First Edition

Smrt plukovníka Bracketta

Col. Albert G. Brackett, U.S.A. (penzionovaný), zemřel zde 25. června na mrtvici. Narodil se v Cherry Valley, Otsego Co., N. Y., 14. února 1829. V roce 1846 odešel do Indiany a v červnu 1847 se stal podporučíkem ve 4th Indiana v Mexické válce a byl povýšen na poručíka ve stejném měsíci. Byl propuštěn se ctí 16. července 1848.

3. března 1855 se stal kapitánem 2nd Indiana Cavalry Regiment a po vybudování kompanie v Indianě a Illinois byl převelen do Texasu, aby bojoval s indiány. Jeho tažení zde byla velmi úspěšná.

Po vypuknutí občanské války se ocitl v Key West ve Floridě, odtamtud se dostal do Havany, Kuby a pak do New Yorku a Carlisle Barracks. Byl odvelen do Washingtonu, aby se zúčastnil bitev o Blackburn's Ford a u Bull Runu v červnu 1861. V říjnu 1861 se stal se plukovníkem 9th Illinois Cavalry Regiment.

Byl vážně raněn na Stewart's Plantation. 17. července 1862 byl povýšen na majora v 1st Cavalry. Byl velitelem kavalerie, okruh Missouri v letech 1862 až 1863.

Brackettovi bylo svěřeno velení Druhé brigády divize jezdectva, šestnáctý sbor (Armáda Tennessee), na západě Tennesse. V lednu a únoru 1864 byl zapojen do obrany memphiské a charlestonské železnice.

V červnu 1864 byl jmenován výkonným generálním inspektorem jezdectva a odborným inspektorem jezdectva pro jezdecký odbor v Army of the Cumberland, účastnící se na obléhání Atlanty Ga., bitvy o Ezra Church Ga. a zpět k Nashville s generálem Thomasem v bitvě o Nashville, Tennessee v prosinci 1864. Obdržel dekrety k hodnostem majora, podplukovníka a plukovníka za své galantní a záslužné činy během války.

Později byl převelen do New Orleans a odtud po moři doplul do San Francisca jako velitel 1st Cavalry. V roce 1865 publikoval historii jezdectva Spojených států, která je nyní považována za standard.

Byl povýšen na podplukovníka 2nd Cavalry v březnu 1869. Jeho služba v indiánských válkách byla poněkud rozsáhlá. Ještě v době jeho penze se stal na vlastní žádost 18. února 1891 starším důstojníkem kavalerie v aktivní službě.

 

Český hřbitov v Chicagu

V roce 1877 byl založen Český hřbitov v Chicagu. Zde máte knihu, která byla vydána v roce 1927 k padesátému výročí založení hřbitova.

O 15 let později roku 1892 byl odhalen pomník českým vojákům zúčastněným v Americké občanské válce.

 

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

 

   

 


Základní kámen památníku věnovaný 29. května 1892, původně zvaný "Památník českého vojáka a námořníka", byl položen 28. července 1899. Navržena umělcem Josephem Klirem, tato bronzová socha reprezentuje vojína v celé polní uniformě, držícího vlajku v levé ruce a mušketu s bajonetem v pravé. Na podstavci je nápis "PRO NOVOU VLAST". Náklady na památník činily 5035$.

   

 

Všimněte si v levém sloupci šesté jméno zhora Kakuška Jacob sloužící v 9th Illinois Cavalry Regiment v kompanii I

 

Nová brána

 

Nová brána - zadní část

 

 

 

Dennis C. Schurr Collection - velmi zajímavé dokumenty

Drazí přátelé,

je mi potěšením vám představit tuto významnou sbírku Dennise C. Schurra a vysvětlivky k jeho dopisu:

Duffy,

děkuji Tobě i Tvým kamarádům za zachovávání historie 9th Illinois Cavalry Regimentu v České republice.
Můj prapradědeček byl John G. Schurr, žil v Coralu v Illinois a byl povoláním tesař. Sloužil v rotě C pod velením kapitána Smith A. Davisona. John byl demobilizován 31.10.1865 s regimentem v Selmě v Alabamě, kde bylo vojákům přikázáno nastoupit do vlaků směr Springfield - Illinois pro finální ukončení služby. Vozy dorazily 10.11.1865 a vojáci byli ihned zařazeni do Camp Butler. Osm dní poté byli vyplaceni vrchním pokladníkem a finálně vyřazeni ze služby. 

John vyrazil na cestu domů, ale zemřel po cestě na zápal plic, takže svoji ženu a svého čerstvě narozeného syna již nikdy nespatřil. 
Kapitán Smith A. Davison později vše dosvědčil, aby mé praprababičce pomohl získat její válečnou penzi. Připojil jsem dva snímky Smith A. Davisona.
Můžete použít kterékoliv z příloh z mé sbírky pro své webové stránky. 
Posílám Vám také dva vzácné obrázky plukovníka Alberta G. Bracketta ve stoje oblečeného do kavaleristického frock coatu a podplukovníka S. A. Paddecka s kavaleristickým sashem a šavlí. 
 

 

     

Captain Smith A. Davison Company C

velící Pvt. John G. Schurra (pra pradědečka Dennis C. Schurra)

 

 

   

Col. Albert G. Brackett and LtCol S. A. Paddeck

 

    

obě fotografie byly pořízeny J. Carbuttem z Chicaga.

 

Tato sbírka obsahuje obrázky, výplatní doklady, pamětní stuhy, programy, odznaky - a tak dále.

Prosím vás tedy o prohlídku těchto velmi vzácných dokumentů. Jsme poctěni, že je zde můžeme prezentovat.

  

    

 Lieut. William E. Bayley, Company L                          &                    1st Lieutenant Othman Ali Abbott Co. I

 

     

General Datus E. Coon                          &                    Lieut. John T. Showalter Company B

 

      

Lieutenant Colonel, Hiram F. Sickles                         &                    Brevet Brigadier General Hiram F. Sickles     

 

     

Lt. Col. Harry B. Burgh                                         &                             Lt. Col. Anthony R. Mock

 

 

    

Captain Smith A. Davison  Company C                                    &                           Commanding Officers

 

     

Ransom Harrington Company B - vstoupil 19.září 1861 v hodnosti 2nd Lt. , 25.září 1861 povýšen do hodnosti 1st Lt., 16.ledna 1863 povýšen do hodnosti Captain

 

   

Clara Harrington, dcera Ransoma Harringtona, Company B     &     Captain Samuel Purviance, Company E

 

    

Lieutenant Chas. L. Pullam Company F                          &                  Captain John H. Carpenter Company L

 

    

Major Atherton Clark - Company K

 

   

Kopie jízdní taktiky část první - kterou používal kapitán Atherton Clark, Co K.

 

Captain Harrison C. Vore, Company G

 

    

Sergant Major George A. Price

 

    

Sergeant Major P.V. Fitzpatrick                                &                                Sergeant Hiram A. Hawkins Company D

 

   

Sergeant Charles C. White Company D                        &                       Sergeant Charles D. Manning Company I

 

    

Sergenat Samuel Morrow - Company B

 

   

Thomas W. Eaton - Company E.                                &                                     B.F. Prive - Company M

    

 

Private Nicholas Schmitt, Company E                       &                     Private Harry A. Bigelow Company M

 

   

Private Albert Sedgley Company B             &            William R. Wilder Company F - povýšený do pozice trubače

 

    

 Chirurg Charles Brackett - bratr plukovníka Albert Gallatin Bracketta        &     Ass't Surgeon Stacy Hemengway

                                                                                         

 

   

Surgeon George B. Christy                             &                         Jessee Hawes, M.D., Greeley,Col.

 

   

Důstojníci jejichž jména bohužel neznáme. I tak sem patří.

 

   

I zde neznáme jména. Přesto prokazatelně je jisté, že patří do tohoto regimentu

 

   

Edward A. Davenport, Company C - 19.září 1861 vstoupil do regimentu v hodnosti Quartermaster seržant, 8.dubna 1863 povýšen do hodnosti 1. poručíka

Zde přidávám k této osobě ještě email Dennis C. Schurra:


,,Dvacet let po demobilizaci měl regiment první výroční schůzi v Chicagu 28.-30.9.1886. Zde byly probrány dva velmi důležité body, prvním z nich byla podoba jejich veteránského odznaku. Protože nosili karabiny Sharps a byli v 16. sboru, bylo rozhodnuto pro kombinaci obojího. Druhým bodem byly úvahy o publikaci historie regimentu. Ten první se pohnul velmi rychle a odznaky byly hotové před druhým výročím (jsou níže vyobrazené). Při druhém výročí se znovu pozvedla myšlenka napsat a zveřejnit historii pluku. Po spoustě diskusí byl založen Historický výbor, který jmenoval poručíka Edwarda A. Davenporta historikem. Výbor se nejprve rozhodl kontaktovat jednoho z pamětníků, který již historii napsal, aby ji zkontroloval a dovolil její publikaci před dalším výročím, ale bohužel se ani po více pokusech kontakt nezdařil. Edward A. Davenport doporučil začít znovu z čistého listu a výbor získal nové členy.  Všichni členové byli ihned obesláni s žádostí o příběhy a obrázky. Tento projekt se pro výbor stal láskyplnou prací a byl dokončen před další výroční schůzkou v roce 1888."

   

 

   

Měsíční výplatní listina pro Col. A. G. Brackett 9th Illinois Cavalry a jeho pobočníků

 

 

   

Pamětní štít na počest významných bitev

 

 

autor kresby Forbes - záložní jizda ve skirmish line

 

Stuhy výročních setkání veteránů

Zde máte stuhy, jak probíhala setkání veteránů od roku 1886 do roku 1912.

1st Reunion Chicago, Sep. 28th & 30th, 1886

 

   

 

2nd Reunion Rock Island, Sep. 21st & 22nd, 1887

 

   

3rd Reunion Chicago, Sept. 19th & 20th, 1888

 

7th Reunion Chicago, Oct. 21st & 22nd, 1892

 

9th Reunion Chicago, Sept. 20th & 21nd, 1894

 

10th Reunion Cambridge,  Illinois, Sept. 4th & 5th, 1895

 

12th Reunion Chicago, Sept. 21st & 22nd, 1897

 

13th Reunion Chicago, September 13th & 14th 1898

 

14th Reunion Kewanee, Sept. 20th & 21st, 1899

 

15th Reunion Chicago, Aug. 30th & 31st, 1900

 

16th Reunion Chicago, Oct, 15th & 16th, 1902

 

Program 15. a 16. setkání v letech 1900 a 1902

 

19th Reunion Chicago, Sept, 26th & 27th, 1905

 

23rd Reunion Chicago, Sept, 21st & 22rd, 1909

 

25th Reunion Chicago, Sept, 19th & 20th, 1911

 

26th Reunion Chicago, Sept, 17th & 18th, 1912

 

Grand Army of the Republic v Illinois

Grand Army of the Republic byl vytvořen v Decatur, Illinois krátce po občanské válce Benjaminem F. Stephensonem. Jednalo se o největší organizací veteránů Unie z občanské války. Podporovala přátelství mezi veterány, pracovala na zvýšení důchodů a pomoci válečným vdovám a sirotkům, udržovala domovy starých vojáků.

V roce 1868, vrchní velitel GAR a občanské války generál John Alexander Logan slavnostně ustanovil Memorial Day na počest padlých vojáků. Nejvíce členů Grand Army of the Republic měla v roce 1890 a to více než 409 000. Poslední člen zemřel v roce 1955 a GAR byla zrušena v roce 1956.

 

   

Uniforma Henry H. Browna, Company C

 

   

 

 

   

 

   

 

 

   

 

   

 

Civil War  Magic Lantern Slide collection

Další část sbírky zaměřená na kresby výjevů z bitev

 

   

Army of the Potomac- 6th PA Cavalry-Rushs Lancers last attack at Gaines Mill & 

Brilliant Charge of U. S. Cavalry through the Village Fairfax Court House

 

   

Cavalry Collecting Forage Outside Lines in Virginia-2

& Cavalry Collecting Forage Outside Lines in Virginia-1

 

   

Gap in the Shenandoah Valley. Battle of Cedar Creek. A Charge of the Union Cavalry

& Gen. Sheridan's Last Charge at Winchester

 

   

Charge of Gen. Fremont's Body Guard through the town of Springfield, Mo. Oct. 24, 1861

& Sheridan's Final Charge at Winchester-2

 

   

Sheridan's Ride at Cedar Creek

& The Rebel Raid Into Pennsylvania- Stuart's Cavalry on Their Way to the Potomac.- Sketched Near Poolesville, Maryland, by MR. A. R. WAUD

 

   

Ukn Title

& Wounded Officer Commands Troops

 

   

1st and 2nd Cherokee Mounted Rifles Scalping  Col. Trimble’s Cavalryman at the Battle of Pea Ridge   &     Mounted cavalry riding past reviewing stand during the grand review of the Union Army, Washington, D.C.

 

 

Věnování slavnostní šavle plukovníku Burghovi

V počátcích regimentu bylo docela častým zvykem přátel a také členů různých kompanií věnovat slavnostní meče důstojníkům regimentu, což bylo náležitým vyjádřením úcty k nim chované.

Jakmile dorazila kompanie A do svého tábořiště, padl od některých přátel návrh, aby členové kompanie prokázali uznání kapitánu H. B. Burghovi za vše, co pro ně udělal, a také důvěru a úctu, ve které byl chován, věnováním slavnostního meče za celou jednotku, pročež se všichni složili na částku sto dolarů. Kapitán se o jejich úmyslu nějak dozvěděl a nepřemýšleje o správné věci, svolal jednotku dohromady a sdělil všem, že o jejich záměru ví, a ačkoliv si jej váží, musí je od něj odradit a nařídil navrácení peněz všem dárcům se zdůvodněním: “Že je ještě nezkušený, a nikdo neví, zda by se v kontaktu s nepřítelem neobrátil na útěk nebo dokonce zároveň nezmnožil řady slabochů a tímto zhanobil meč, který se mu nyní rozhodli věnovat.” Dále prohlásil, že je jeho rozhodnutím odložit jakékoliv věnování, dokud k němu voják neprokáže své zásluhy.

Členové kompanie A se podrobili přání svého kapitána, přerušili věnovací obřad, ale bylo jasné, že na svoji touhu jen tak nezapomněli. Válečná léta uběhla a kapitán Burgh se stal majorem a později podplukovníkem regimentu a v každé své pozici kde sloužil, se ukázal být galantním a statečným důstojníkem, často velícím celému regimentu. Jeho vzácné a brilantní vojenské kvality byly oceněny všemi, ale nikým více než jeho starou kompanií A, která jej sledovala po celé ty roky  a byla na něj pyšná jako voják na svého starého kapitána.

Při postupu na sever na veteránské dovolené na jaře 1864, zastavil se regiment v St. Louis, kde se kompanie A rozhodla k oživení jejich dlouho opatrovaného plánu obdarování jejich starého kapitána. Zakoupili elegantní šavli, pás, atd. a po příjezdu na Rock Island 25. března ráno poslali pro plukovníka Burgha, aby se dostavil do Island City Hotelu. Ve vroucím a láskyplném projevu jej obdarovali jejich elegantním čestným darem. Tentokrát byl plukovník Burgh milosrdný, přijal meč uhlazeným způsobem a děkoval chlapcům laskavou řečí za jejich dar a milý pocit, že je podnítil k jejich oběti. 

Zařazen  18. září 1861 jako kapitán kompanie A, povýšen na majora, 16. srpna 1862, povýšen na podplukovníka 10. prosince 1863.

 

   

Zdobená rukojeť šavle                                    Drahokamy vykládaný konec rukojeti šavle

 

Zdobená pochva šavle s věnováním

 

 

Věnování slavnostní šavle majoru A. R. Mockovi

 

 

V březnu 1865 občané Genesee v Illinois darovali majoru A. R. Mockovi vytouženou Horstmannovu slavnostní kavaleristickou šavli pro důstojníky s věnováním vepsaným na cedulce u pochvy.
 Jednalo se o šavli vzor 1840 s plochým koncem, 34,5 palce dlouhou, ozdobenou lepty vlajek, vojenských ocenění a květinovým lemováním. Na rubu rikasa je vyleptáno jméno dodavatele: "W.H. HORSTMANN/&SONS/PHILADELPHIA" s vyraženým znakem v podobě korunované hlavy od solingenského výrobce. Na vršku čepele je vyleptán nápis "IRON PROOF". Na koši ze zlacené mosazi se třemi pruty je důstojnická šavle vzor 1840 zdobena dekoracemi ze spirálek a akantových listů. 
  Zakázková plochá hruška jílce je zabezpečena dvěma šrouby a zdobena dekorací z lístků na okrajích. Hřbet rukojeti obsahuje velmi detailní odlitek Medúzy lemovaný spirálkami. Rukojeť je stříbrná, obtočená skroucenými drátky. Niklovaná pochva je opatřena zlacenou mosaznou patkou, objímkami, kroužky a obústkem. Lícní strana patky a objímek je dekorována jednoduchými rytinami s motivem květin a geometrických tvarů. Na stříbrné desce mezi horní objímkou a obústkem je vyryt nápis: "Presented to/MAJOR A. R. MOCK/9th ILL. CAVALRY/-By/Citizens of Geneseo Ill./March 1865,”

 

 

Zdobená pochva šavle s věnováním

 

Zdobená rukojeť šavle

 

W. H. Horstmann a syn věnoval vysokým důstojníkům kavalerie podobné šavle s pochvou

 

 

General Samuel R. Curtis

 

Originální obrázek generála

 

Toto je speciální sběratelská vizitka, kterou nafoti Mathew Brady. Přiložena je i reprodukce fotografie z originálu skleněného negativu.

 

 

Dne 17. května 1861 získal velení Jihozápadní armády, kterou březnu 1862 dovedl v bitvě u Pea Ridge v Arkansasu k vítězství nad silami Konfederace. Za tento úspěch byl povýšen na generálmajora. Po svém povýšení Curtis se svou armádou pokračoval dále do Arkansasu a v červenci 1862 obsadil město Helena.

 

 

Pochod na město Helena Arkansas - fotografie

 

Zde jsou dobové obrázky, které mohli vidět vojáci "devátého", jakmile dorazili do Heleny a dále.

 

Benton Barracks, St. Louis, MO. 21.únor 1862. Regiment obdržel své první zbraně, předpisovou šavli, Coltův Navy a Remington revolver pro každého vojáka a kolem sta Hallových karabin.

 

 

Helena General Hospital. Hned za městem na vyvýšenině se na srázech rozkládala nádherná plantáž konfederačního generála Hindmanse, nyní jedna z několika nemocnic založených k péči o regimenty nemocných a raněných. Na začátku srpna 1862, Dr. Charles Brackett z 9th Illinois Cavalry napsal svojí ženě o nemocnicích v Heleně “. . . v době, kdy jsem skončil, byly důkladně využity. Byl nejteplejší den celé sezóny, kdy se i přizpůsobení místní občané raději zdržovali doma..” Horko letních měsíců plodilo různý hmyz a vytvářelo prach. Kontaminovaná voda způsobovala průjem. Když začalo pršet, prach se proměnil v bláto.
Spoustu mužů bylo zraněno v šarvátkách s konfederáty a partyzány na pochodu Arkansasem. Všichni byli zesláblí týdny bojového zápalu, žízně a útoky hmyzu a různých plazů. Mnoho jich onemocnělo brzy po příchodu na Helenu. Nezávisle na příčině se jejich stav zhoršoval díky nedostatku řádných nemocničních zařízení.

 

 

Muž, který se jmenoval Curtis pracoval pro Dr. Charles Bracketta, chirurga 9th Illinois Cavalry, který napsal své ženě: "Starý černoch Curtis dává ve stanu věci do pořádku, vpředu zametá několika větvemi svázanými dohromady strunou a tímto vše vypadá upraveně." 
 

 

Většina svobodu hledajících chtěla něco více než jen práci, chtěli se zlepšit, naučit se číst a psát, což jim bylo tak dlouho odpíráno a bylo by jim potřeba k přežití a prosperitě jako svobodným lidem. Chtěli, aby jejich děti navštěvovaly školu. Jeden voják Unie pozoroval, že osvobození:“. . . užívali všech prostředků, jak zlepšit jejich podmínky, pilně se zajímali o předčítání knih, atp. . . .”

 

 

Vůz s voly před obchodem potravin, Helena 1862

 

 

Thomas, Bankes Foto Galerie, Helena 1862

 

 

Pevnost Curtis, Helena 1862

 

 

Hlídkový vor, Helena 1864

 

 

 Helena 1864

 

 

Poslední tažení kavalerie v občanské válce - březen - duben 1865 - fotografie

 

 

Generál James H. Wilson zvolený generálem Grantem mohl vést jedno z největších tažení kavalerie v Občanské válce. Wilson mohl shromáždit přes over 13,500 vojáků, kteří by vytlačili jižany ze zbývajících strategických výrobních závodů, kde by jim neúspěšně bránila mnohem menší síla pod velením konfederačního generála Nathana Bedforda Forresta o přibližně 2,500 mužích.

Při plánování tohoto tažení generál Wilson zhodnotil veškeré vybavení a určil, že každý jezdec musí být vyzbrojen impozantní sedmirannou opakovací puškou Spencer a bude jezdit na nejlepším koni.

Dne 18. března 1865 byl přečten rozkaz generála - pořadové číslo 24 :

"Velící generálmajor s velkou radostí oznamuje jezdeckému sboru, že důstojníci a muži z druhé Iowy, šestého a devátého Illinois v duchu velkorysosti, vynikajíce svojí udatností, dobrovolně předali do první divize velké množství karabin Spencer výměnou za stejný počet druhořadých zbraní různých vzorů, a také to, že byli nuceni odevzdat své koně sedmé divizi a dalším oddílům. Taková ukázka zanícení pro službu veřejnému zájmu, sebezapření a přátelských ohledů na své bratry ve zbrani nemá obdoby a opravňuje statečné muže, kteří tak s radostí činili, k díkům a k obdivu každého vojáka ve sboru. Vojáci, kteří se vyznamenali tolika akty statečnosti zdobícími historii páté divize, nemohli přinést větších obětí. Mají právo na nejlepší vybavení a zbraně, které jim země může poskytnout a jakékoliv úsilí bude vynaloženo k jejich včasnému zajištění, aby jim byla umožněna účast v akcích následující kampaně.

Tento rozkaz bude přečten v každém pluku v páté divizi.


Na základě rozkazu generálmajora Wilsona,   

 E. B. Beaumont

Major a generálův pobočník

 

Od Montgomery, Wilson pokračuje na východ Georgie. První voj dobyl West Point, zatímco druhý bojoval poslední hlavní bitvu války v Columbusu.

 

 

27-ti letý Wilson, známý jako "old boy general" koncipoval plán vyslání své jízdy přes Alabamu a Georgii, který by pomohl "zatlouci poslední hřebík do jižanské záležitosti". Věřil, že tento nájezd by jednou a navždy v plné platnosti prokázal, jak málo Unie využívá svých jízdních ozbrojených sil. "Kůň je primárním faktorem v kavalérii. Díky němu se jízda může pohybovat rychleji, dostane se tam dříve, pokrývá větší vzdálenost za kratší dobu, nalezne slabší místa nepřátelskými liniemi, zasahuje bok nebo týl, nebo poruší komunikační linie a zásobování."

A tak začala Wilsonova měsíc dlouhá kampaň s cílem zničit válečné zdroje jihu a zabránit jim v postupu z posledních pozic.

Počátečním cílem tažení byla Selma v Alabamě, a Wilson udeřil tak tvrdě, tak rychle a s tolika lidmi, že ani generál Nathan Bedford Forrest nebyl schopen ho zastavit. Forrest bojoval s Wilsonem, když se tento tlačil dolů přes zemi železa - Alabamu do Selmy, ale nebyl schopen shromáždit dost mužů, aby zastavil postup Unie. Při pohybu vpřed Wilson zničil mnohé z železných pecí v Alabamě. Tyto průmyslové komplexy zásobovaly Konfederaci tisíci tunami železa pro použití při výrobě děl, dělostřeleckých projektilů, nádobí a dalšího.

Forrest přiměl Wilsona tam, co je nyní Stanton, 24 mil severně od Selmy, bojovat jeho poslední bitvu na poli, které si sám vybral. Bitva u Ebenezer Church skončila vítězstvím Unie, ale ne dříve, než Forrest zabil 33 mužů, kteří padli ranou generálových pistolí a šavlí v průběhu srážky.

Následovně po bitvě u Selmy a po zničení průmyslového komplexu v tomto městě, Wilson se obrátil na východ a obsadil hlavní město Montgomery prakticky bez jediného výstřelu.

 

 

Vojín Benjamin Frank Price, Company M

 

 

Benjamin byl farmář, než vstoupil do 9th Illinois Cavalry Regimentu, Company  M spolu se svým starším bratrem Georgem A. Pricem. Do regimentu byl přijat 28. srpna 1862 v Onarze ( Iroquois County, Illinois). Sloužil tři roky a zúčastnil se několika menších potyček a jedné větší bitvy. Při službě ve Sturgisově divizi byl  v bitvě u Guntownu (Mississippi) 10. června 1864 zraněn střelou z muškety do levé paže. Ihned byl odvezen do Memphisu (Tennessee, 125 mil daleko), kde mu o tři dny později amputovali ruku. Během celé cesty neměl co jíst.

 

 

Vojín Dwight L. Talcott, Company I

 

 

Byl zajat v bitvě o Campbellsville 24. listopadu 1864 a poslán do vězení v Andersonville. V době svého uvěznění vážil 147 liber. Při jeho propuštění vážil pouhých 75 liber a jeho otec, který si jej přišel vyzvednout, byl nucen jej odnést na svých rukou coby dítě. Lékaři ve vězení byli toho názoru, že Talcott by nemohl přežít, dokud nedorazil do svého domova v Rocktonu. Byl vyřazen ze služby 3. června 1865 jako válečný zajatec.

 

Tabule cti - seznam padlých vojáků

 

 

Vojín Adrian, Frederick., Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 9. září 1864; hrob č. 8,2944.                      

Vojín Agarty, Jeremiah, Rota K. Zemřel v Eastport, Miss, 16.květen 1865.

Vojín Ahr, William, Rota B. Zemřel v Gainesville, AL, 21.září 1865.

Vojín Albert, Mather, Rota M. Zemřel v Jacksonport, Ark, 27.červenec 1862.

Vojín Alberts, Reinhart, Rota F. Zemřel v Helena, Ark, 25.září 1862.

Desátník Albright, Delos, Rota I. Zemřel na nemocniční lodi poblíž St. Louis, 1.října 1862.

Vojín Alexander, Henry, Rota M. Zemřel v Onarga, Ill., 8,března 1862.

Vojín Atkins, Clinton, Rota G. Zemřel 13.června 1862.

Vojín Atkinson, Eli, Rota I. Zemřel v Helena, Ark, 17.srpna 1862.

Desátník Babcock, Merlin, Rota G. Zemřel v Memphis, Tenn., 5.října 1864.

Vojín Baker, Jacob, Rota F. Zemřel v Helena, Ark, 25.září 1862.

Vojín Bartlett, David C., Rota B. Zemřel v Helena, Ark, 29.října 1862.

Vojín Bear, Martin, Rota E. Missing in action v Savanna, Tenn., 17.října 1864.

Vojín Barton, Charles, Rota L. Zemřel v Pocahontas, Mo., 11.května 1862.

Vojín Baxter, Alpheus, Rota E. Zemřel v Dennis, Mass., 12,června 1864.

Vojín Behers, John, Rota F. Zemřel v Selma, Ala, 25.října 1865.

Vojín Bennett, Isaac, Rota K. Zemřel v Patterson, Mo., 11.května 1862.

Vojín Bellows, Albert, Rota H. Zemřel v Tupelo, Miss., 15.července 1864.

Vojín Berry, James S., Rota F. Zemřel v St. Louis, Mo., 3.listopadu 1862.

Vojín Berry, Jordan, Rota E. Zemřel v Memphis, Tenn., 14.března 1864.

Vojín Boden, William H., Rota F. Zemřel ve vězení Andersonville, 13.srpna 1864; hrob č. 5475.

Chirurg Brackett, Charles, Zemřel v Helena, Ark, 20.února 1863.

Vojín Bradwell, Oliver, Rota B. Zemřel v Camp Douglass, Ill., 15.ledna 1862.

Vojín Branch, Edwin H., Rota I. Zemřel v Pontotoc, Miss, 12.července 1864.

Vojín Bringham, William, Rota A. Zemřel 5.září 1864 v Memphis, Tenn. Z poranění utržených 13.srpna.

Vojín Brooks, James J., Rota G. Zemřel v Memphis, Tenn., 25.dubna 1864.

Vojín Brown, Caleb N., Rota I. Zemřel v Louisville, Ky., 19.března 1865.

Vojín Burmuster, Charles, Rota B. Zemřel v St. Louis, Mo., 9.listopadu 1862.

Vojín Buncher, Lewis, Rota A. Zemřel 2.června 1862.

Vojín Burns, Barney, Rota M. Zemřel v Memphis Tenn., 12.února 1864.

Vojín Butcher, Isaac, Rota I. Zemřel v Cairo, Ill, 25.března 1865.

Trubač Buss, John, Rota K. Zemřel v Nashville, Tenn, 1.ledna 1865.

Vojín Carl, Sampson, Rota G. Zemřel v Helena, Ark., 1862.

Vojín Cameron, Edward, Rota K. Zemřel v Memphis, Tenn., 24.března 1864.

Vojín Cameron, Phillip, Rota L. Zemřel na nemocniční lodi, 5.října 1862. 

Desátník Cerey, Patrick, Rota F. Zemřel v Keokuk, Iowa, 17.listopadu 1863.

Vojín Chenneworth, Riley, Rota M. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 23.března 1862.

Vojín Cherry, William R., Rota H. Zemřel 31.prosince 1861.

Vojín Cole, Charles H., Rota E. Zemřel v Reeve’s station, Mo., 14.dubna 1862.

První seržant Cole, Marcellus, Rota F. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín Connerly, Peter, Rota K. Zemřel v Chicago, Ill., 7.prosince 1861.

Vojín Conasky, David, Rota D. Zemřel v Helena, Ark, 1.října1862.

Vojín Conners, Edward, Rota A. Zemřel v St. Louis, Mo., 1.dubna 1864.

Vojín Cooley, John F., Rota I. Zemřel v Keokuk, Iowa, 29.října 1862.

Vojín Cooper, Enoch, Rota A. Zemřel v Keokuk, Iowa, 16.října 1862.

Vojín Cooper, George, Rota M. Zabit v Oxford, Miss., 13.srpna 1864.

Vojín Cornelius, James, Rota H. Zemřel ve vězení Andersonville, 24.srpna 1864; hrob č. 6738.

Vojín Crommett, David, Rota C. Zemřel v Anderson Prison, 1.října 1864.

Vojín Cunningham, Cornelius, Rota G. Zemřel 25.srpna 1862.

Vojín Curtis, George, Rota I. Zemřel v Louisville, Ky., 10.ledna 1865.

Vojín Dack, Charles H., Rota H. Zemřel ve vězení Andersonville, 18.září 1864; hrob č. 8187.

Vojín Daniels, William, Rota M. Zabit v St. Louis, Mo., 1.března 1864.

Vojín Danilson, Charles, Rota E. Zemřel v Memphis, Tenn., 18.března 1864.

Vojín Dawson, Robert A., Rota L. Zabit v Tupelo, Miss., 15.července 1864.

Trubač Denney, James H., Rota L. Zemřel v Hopewell, Mo., 28.února 1862, na zranění utržená na železnici.

Vojín Dillon, Patrick, Rota E. Zemřel v Germantown, Tenn., 10.března 1864.

Seržant Dillon, Newton, Rota M. Zemřel v Columbia, Tenn., 24.listopadu 1864, na zranění.

Vojín Downing, Simon B., Rota C. Zemřel 30.srpna 1864 na zranění.

Vojín Dunklin, Peter, Rota I. Zemřel okolo prosince 1864.

Vojín Elliot, Simon, Rota B. Zemřel v New Albany, Ind., 6.ledna 1865.

Seržant Major Ellis, John C., Zemřel 18.srpna 1865.

Vojín Englehaupt, David R. P., Rota B. Zemřel v Eastport, Miss., 12.června 1865.

Seržant Ewing, David A., Rota E. Zemřel v Germantown, Tenn., 12.května 1863.

Vojín Fairchild, Squire, Rota G. Zemřel v Helena, Ark.,   1862.

Vojín Fannen, Henry, Rota M. Zemřel v Gainesville, Ala., 24.října 1865.

Vojín Faunce, Thomas, Rota B. Zemřel v Cahaba Prison, Ala., 13.června 1865.

Vojín Fiddler, Conrad, Rota G. Zemřel v Eastport, Miss., 22.května 1865, na zranění.

Vojín Fogerty, Cornellus, Rota I. Zemřel v Keokuk, Iowa, 17.listopadu 1862.

Seržant Follett, John, Rota M. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 30.března 1862.

Vojín Fones, James, Rota B. Zabit v Savannah, Tenn., 14.října 1864.

Desátník Foster, Erastus S., Rota K. Zemřel ve vězení Andersonville, 17.ledna 1865; hrob č. 12473.

Vojín Fries, Daniel, Rota B. Zemřel v Iuka, Miss., 15.července 1865.

Vojín Frisby, Alonzo, Rota M. Zemřel ve vězení Andersonville, 8.února 1864.

Vojín Goodall, John, Rota D. Zemřel v Helena, Ark., 19.července 1862.

Vojín Gray, William, Rota I. Zemřel v Eastport, Miss., 10.února 1865.

Desátník Griswold, Francis, Rota K. Zemřel v Memphis, Tenn., 21.července 1862.

Vojín Haggart, Ansel, Rota G. Zemřel v St. Louis, Mo., 5.října 1862.

Vojín Hanrahan, Patrick, Rota L. Zemřel v Montgomery, Ala., 27.srpna 1865.

Vojín Hamilton, Jacob, Rota F. Zemřel v Memphis, Tenn., 14.června 1864.

Vojín Hamilton, John, Rota F. Zemřel v Helena, Ark., 26.listopadu 1862.

Vojín Hayes, Michael, Rota B. Zemřel v Nashville, Tenn., 6.prosince 1864.

Vojín Hendee, George W., Rota G. Zemřel na zranění okolo 23.dubna 1863.

První seržant Henderson, Robert H., Rota H. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín Hessey, Horatio, Rota I. Zabit v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín Hicks, Hiram, Rota F. Zemřel v St. Louis, Mo., 20.října 1862.

Vojín Hill, J. H., Rota F. Zemřel ve vězení Andersonville, 11.srpna 1864; hrob č. 4489.

Vojín, Hoover, Julius, Rota M. Zemřel v Iuka, Miss., 14.července 1865.

Vojín Horan, Kerran, Rota B. Zemřel v Demopolis, Ala., 16.prosinec 1865.

Vojín Hover, Francis, Rota B. Zemřel v Camp Douglass, Ill., 16.prosince 1861.

Vojín Houghtaling, John A., Rota F. Zemřel v Montgomery, Ala., 14.srpna 1865.

Vojín House, Samuel, Rota I. Zemřel v Eastport, Miss., 29.května 1865.

Vojín Howard, Alonzo, Rota A. Zemřel v Nashville, Tenn., 18.prosince 1864.

Vojín Howard, Patrick, Rota B. Zemřel v Cahaba Prison, Ala., 28.března 1864.

Vojín, Ingleking, Conrad, Rota D. Zemřel 19.dubna 1862.

Vojín, Ireland, Henry, Rota B. Zemřel v Salem, Miss., 8.října 1863.

Vojín, Jackson, Mathew, Rota H. Zemřel v Helena, Ark., 23.září 1862.

Vojín, Jacobs, John G., Rota B. Zemřel v Helena, Ark., 4.srpna 1862.

Vojín, Jacobs, Oliver, Rota B. Zemřel v Helena, Ark., 23.srpna 1862.

King, James, Rota B. Zemřel v Memphis, Tenn.

Vojín, Jenkins, E. J., Rota B. Zemřel v Cotton Plant, Ark., 17.května 1862.

Desátník, Jergens, Christian, Rota F. Zabit in Mississippi, 25.února 1864.

Vojín, Johnson, Lucian, Rota C. Zemřel v Helena, Ark., 29.srpna 1862.

Vojín, Jones, Homer, Rota G. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 22.dubna 1862.

Vojín, Katze, Henry, Rota D. Zemřel v Memphis, Tenn., 20.října 1864.

Vojín, Killian, Francis, Rota F. Zemřel v Demopolis, Ala., 27.října 1865.

Vojín, Knaggs, William, Rota H. Zemřel v Pilot Knob, Mo., 8.dubna 1862.

Vojín, Koethe, William, Rota L. Zemřel v Mount City, Mo., 17.května 1865.

Vojín, Kreizaz, Jacob, Rota B. Zemřel v Gainesville, Ala., 25.srpna 1865.

Seržant, Lane, Alonzo P., Rota L. Zabit v Franklin, Tenn., 30.listopadu 1864.

Seržant, Laramore, William, Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 16.srpna 1864; hrob č. 5906.

Vojín, Latson, William F., Rota I. Zemřel v Camp Douglas, Ill., 24.února 1862.

Vojín, Lennie, William, Rota C. Zemřel v St. Louis, Mo., 17.prosince 1862.

Vojín, Lewis, Henry, Rota H. Zemřel v Charleston, S. C. ve vězení. 

Vojín, Louks, David, Rota G. Zemřel v Helena, Ark., 29.září 1862.

Commissary Seržant, Ludden, Chancey F., Rota I. Zemřel 22.prosince 1864 na zranění.

Vojín, Mackey, Benjamin, Rota D. Zemřel 16.února 1863.

Desátník, Maher, Dennis, Rota D. Drown v Cairo, Ill., 22.března 1864.

Vojín, Maloy, Stephen, Rota I. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín, Mandville, Henry, Rota H. Zemřel v Helena, Ark., 1.srpna 1862.

První seržant, Maples, Alex, Rota C. Zemřel v Memphis, Tenn., 3.září 1864, na zranění.

Vojín, Marshall, Michael, Rota F. Zemřel poblíž Clarendon, Ark., 12.července 1862.

Desátník Martin, Jefferson, Rota K. Zemřel ve vězení Andersonville, 27.července 1864, hrob č. 4.071.

Vojín, Marver, Alexander, Rota I. Zemřel v Nashville, Tenn., 29.ledna 1865.

Seržant Matsel, Thomas, Rota C. Zabit v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín, Maxwell, William R., Rota F. Zemřel v Paducah, Ky., 9.března 1865.

Vojín, McBride, James, Rota D. Zemřel v Helena, Ark., 13.října 1862.

Vojín, McDade, Alfred, Rota I. Zemřel okolo 1.července 1864, v rebelském vězení v Okolona, Miss.

První Poručík, McMahon, John H., Rota D. Zabit v Tupelo, Miss., 16.července 1864.

Vojín, Mendel, Lucien, Rota M. Zemřel v St. Louis, Mo., 13.října 13, 1864.

Vojín, Metsel, John, Rota B. Zemřel v Memphis, Tenn., 22.října 1864.

Desátník, Meyer, Herman H., Rota F. Zemřel v Helena, Ark., 1.října 1862.

Vojín, Middaugh, Orlando, Rota C. Zemřel v Keokuk, Iowa, 13.října 1862.

Vojín, Miner, George, Rota I. Zemřel v Jeffersonville, Ind., 5.dubna 1865.

Vojín, Monroe, David B., Rota I. Zemřel v St. Louis, Mo., 25.dubna 1865.

Vojín, Montague, Cyrus, Rota A. Zemřel v Iuka, Miss., 15.června1865.

Vojín, Mooney, Robert L, Rota L. Zemřel v Montevailo, Ala., 19.září 1865.

Vojín, Mordoff, Frank M., Rota I. Zemřel v Cairo, Ill., 20.října 1862.

Vojín, Morey, Moses D, Rota L. Zemřel v Helena, Ark., 23.dubna 1863.

Vojín, Morrow Alexander, Rota B. Zemřel v St. Louis, Mo., 1862.

Vojín, Morrow, Walter, Rota B. Zemřel v Keokuk, Iowa, 23.října 1862.

Vojín, Morris, Newel, Rota I. Zemřel v St. Louis, Mo., 26.října 1865.

Seržant, Morris, Thomas, Rota B. Zemřel v Camp Douglas, Ill., 2.ledna 1862.

Poručík, Morrison, Thomas E., Rota E. Zemřel v Helena, Ark., 22.srpna 1862.

Vojín, Murry, Patrick, Rota B. Zemřel v Iuka, Miss., 7.června 1865.

Vojín, Myers, Peter, Rota D. Zemřel v Eastport, Miss., 12.června 1865.

Vojín, Myre, Joseph E., Rota E. Zemřel v Helena, Ark., 16.srpna 1862.

Kapitán, Neimeyer, Fred C., Rota F. Zemřel v Tuscaloosa, Ala., 21.září 1865.

Vojín, Netzel, John T., Rota D. Zemřel v Memphis, Tenn., 26.října 1864.

Vojín, Newberry, Leonidus, Rota E. Zemřel v Eastport, Miss., 19.dubna 1865.

Vojín, Olmstead, Alonzo, Rota B. Zemřel v Iuka, Mo., 7.června 1865.

Vojín, Olmstead, William B., Rota K. Zemřel v St. Louis, Mo., 3.listopadu 1862.

Vojín, O’Mira, Daniel J., Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 3.října 1864; hrob č. 10279.

Vojín, Osborn, Daniel J. W., Rota H. Zemřel ve vězení Andersonville, 7.října 1864; hrob č. 10,469.

Vojín, Ott, Daniel, Rota F. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín, Ott, David, Rota F. Zemřel v St. Louis, Mo., 26.listopadu 1862.

Seržant, Paddock, Charles B., Rota K. Zajat v Guntown, Miss. 10.června 1864, Zemřel v rukou nepřítele.

Podplukovník Paddock, Sol. A., Zemřel 18.února 1862.

Vojín, Perry, James, Rota G. Zemřel ve vězení Andersonville, 20.září 1864; hrob č. 9,313.

Seržant, Peter, Robert, Rota I. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1865.

Vojín, Pierson, Swanson, Rota H. Zemřel v Cahaba ve vězení, Ala., 15.dubna 1865.

Vojín, Pringle, Philander, Rota G. Zemřel v Village Creek, Ark., 21.května 1862.

Vojín, Proud, Aster, Rota G. Zemřel v Helena, Ark., 2.listopadu 1862.

Seržant Ubytovatel, Price, Samuel H., Zemřel 8.dubna 1863.

Seržant, Pugh, William, Rota A. Zemřel v Nashville, Tenn., 13.listopadu 1864.

Vojín, Putnam, David, Rota M. Zemřel v Memphis, Tenn., 10.dubna 1864.

Vojín, Quinn, Thomas, Rota E. Zemřel v Logansport, Ind., 11.října 1864.

Vojín, Race, James, Rota E. Zemřel 28.března 1865.

Vojín, Raymond, Andrew, Rota I. Zemřel v Belvidere, Ill., 24.dubna 1864.

Vojín, Renshaw, Felix, Rota B. Zemřel v Helena, Ark., 15.září 1862.

Vojín, Riley, Anthony E., Rota L. Zemřel v Guntown Miss., 10.června 1862.

Vojín, Rieneke, Clemens, Rota F. Zemřel v Patterson, Mo., 17.května 1862.

Vojín, Robb, Andrew, Rota A. Zemřel v Paducah, Ky., 1.května 1865.

Vojín, Roth, Joseph, Rota F. Zemřel v Hurricane Creek, Miss., 13.srpna 1863.

Vojín, Robinson, Frederick, Rota I. Zemřel v Helena, Ark., 24.září 1862.

Vojín, Robertson, John, Rota L. Zabit poblíž Fish Creek, Miss., 11.července 1864.

Seržant, Robertson, Nelson, Rota L. Drown in Black River, Ark., 22.června 1862.

Vojín, Rogers, Isaac, Rota L. Zemřel v Srpena, Ark., 6.srpna 1862.

Vojín, Sand, Phillip, Rota F. Zemřel v Eastport, Miss., 20.června 1865.

Vojín, Schlothauer, Christopher, Rota F. Zemřel v Germantown, Tenn., 6.července 1863.

Vojín, Scoville, Franklin W., Rota C. Zemřel v Pilot Knob, Mo., 13.března 1862.

Vojín, Schafer, Frank, Rota I. Zemřel v Memphis, Tenn., 1.srpna 1864.

Vojín, Sellers, Andrew J., Rota M. Drown v Black River, Ark., 1.června 1862.

Vojín, Sellers, Willey M., Rota K. Zemřel v Eastport, Miss., 5.dubna 1865.

Vojín, Selvey, William, Rota M. Zemřel v Little Black, Mo., 2.května 1862.

Vojín, Shaeffer, Christoff, Rota D. Zabit 21.srpna 1864.

Vojín, Skeels, William N., Rota M. Zemřel v Nashville, Tenn., 24.prosince 1864.

Vojín, Sleek, Philip, Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 11.října 1864; hrob č. 10,663.

Vojín, Slick, Phillip, Zemřel ve vězení Andersonville, 11.října 1864; hrob č. 10663.

Seržant, Smith, Asa, Rota H. Zabit v Tupelo, Miss., 15.července 1864.

Vojín, Smith, Byron, Rota G. Zemřel v Pontotoc, Miss., 18.července 1864, byl zraněný.

Desátník, Smith, Geo., Rota F. Zemřel v Cairo, Ill., 1.října 1862.

Sedlář, Smith, Henry, Rota F. Zemřel v Eastport, Miss., 28.února 1865.

Vojín, Smith, John W., Rota D. Zemřel v Helena, Ark., 11.října 1862.

Vojín, Smith, Noah, Rota A. Zemřel ve White’s Station Tenn., 30.září 1864.

Vojín, Stebbins, William, Rota I. Zemřel v Memphis, Tenn.

Vojín, Stephens, Franklin, Rota H. Zemřel v Gallatin, Tenn., 9.února 1864.

Vojín, Stephens, George, Rota K. Zemřel v Mount City, Mo., 7.května1865.

Vojín, Storm, Sylvester, Rota I. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 12.dubna 1862.

Vojín, Strang, Whitney, Rota K. Zemřel v Patterson, Mo., 9.dubna1862.

Vojín, Strong, Thomas, Rota I. Zemřel v Gravelly Springs, Miss., 5.února 1865.

Sedlář, Strums, Lewis G., Rota C. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 25.března 1862.

Vojín, Sutee, Benjamin, Rota I. Zemřel ve vězení Andersonville, 4.listopadu 1864; hrob č. 11808.

Vojín, Sutton, Martin, Rota M. Zemřel ve vězení Andersonville, 13.srpna 1864; hrob č. 5515.

Vojín, Tayler, Harmon, Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 29.září 1864; hrob č. 10036.

Seržant, Teas, William J., Rota F. Zemřel v Campbellville, Tenn., 24.listopadu 1864.

Vojín, Teeters, Benjamin, Zemřel v Helena, Ark., 20.prosince 1862.

Seržant, Thayer, Lester, Rota M. Zemřel v Memphis, Tenn., 1.října 1862.

Seržant, Thomas, Chancey, Rota F. Zemřel v Helena, Ark., 26.září 1862.

Vojín, Thompson, William B., Rota B. Zemřel v Nashville, Tenn., 26.prosince 1864.

Seržant, Tolbert, George W., Rota M. Zemřel v Reeve’s Station, Mo., 30.března 1862.

Desátník, Tompkins, Andrew, Rota G. Zemřel v Eastport, Miss., 10.května 1865.

Vojín, Turner, Orson A., Rota I. Zemřel v Nashville, Tenn., 25.prosince 1864.

Vojín, Van Wess, George J., Rota M. Zemřel v Keokuk, Iowa, 8.října 1862.

Vojín, Van Valkenburg, W., Rota G. Zemřel v Jacksonport, Ark., 24.prosince 1864.

Vojín, Vetter, Robert, Rota C. Zemřel 12.března 1865.

Vojín, Vite, Barnett, Rota M. Zemřel Helena, Ark., 12.září 1862.

Desátník, Waldo, Judson M., Rota K. Zemřel ve vězení Andersonville, 12.října 1864; hrob č. 10756.

Vojín, Walsh, John, Rota I. Zemřel v Helena, Ark., 21.září 1862.

Vojín, Watkins, William N., Rota L. Zemřel v Cairo, Ill., 21.října 1862.

Vojín, Weakman, Fred, Rota B. Zemřel v Jefferson Barracks, Mo., 8.června 1865.

Vojín, Wehargen, Joseph, Rota B. Zemřel 21.října 186 na zranění utržená v Salem, 8.října

Poručík, Westbrook, Abner, Rota I. Zemřel v Memphis, Tenn., 22.října 1864.

Vojín, West, Joseph C., Rota K. Zemřel v St. Louis, Mo., 15.listopadu 1862.

Vojín, Wheeler, W. F., Rota B. Zemřel v Montgomery, Ala., 21.srpna 1865.

Vojín, Whipp, Charles, Rota E. Zemřel ve vězení Andersonville, 4.září 1864; hrob č. 8713.

Desátník, Wiesner, John W., Rota D. Zemřel v Germantown, Tenn., 4.června 1863.

Vojín, Wilbanks, Randolph, Rota B. Zemřel v Helena, Ark., 19.září 1862.

Vojín, Williams, Alfred, Rota E. Zemřel v Germantown, Tenn., 4.září 1863.

Vojín, Wilson, Asa W., Rota M. Zemřel poblíž Jacksonport, Ark., 26.června 1862.

Vojín, Wilson, Robert, Rota A. Zabit v Guntownu, Miss, 10.června 1864.

Vojín, Wollensack, Charles E., Rota F. Zemřel v Helena, Ark., 15.července 1862.

Vojín, Wood, James W., Rota A. Zemřel v Huntsville, Ala, červenec 1865.

Vojín, York, Joseph, Rota C. Zemřel v Helena, Ark., 4.září 1862.

Vojín, Zerbe, Peter, Rota E. Zemřel v Helena, Ark., 4.září 1862, na zranění.

Vojín, Zerrick, Clement, Rota F. Zemřel v Patterson, Mo., 17.května 1862.                                                                                              

Nezařazení rekruti

Vojín Lyon, John, Zemřel v Camp Butler, Ill, 11.dubna 1864.                                  

Vojín Mower, John R., Zemřel v Camp Butler, Ill, 27.dubna 1864.                                    

Vojín Thompson, James W., Zemřel v Camp Butler, Ill, 21.prosince 1864.  

 

 

Zemřeli ve věznici Andersonville

 

 

Vojín Adrian, Frederick., Rota E.  Zemřel 9.září 1864; hrob č. 8,2944.

Vojín Boden, William H., Rota F.  Zemřel 13.srpna 1864; hrob č. 5475.

Vojín Cornelius, James, Rota H.  Zemřel 24.srpna 1864; hrob č. 6738.

Vojín Dack, Charles H., Rota H. Zemřel 18.září 1864; hrob č. 8187.

Desátník Foster, Erastus S., Rota K.  Zemřel 17.ledna 1865; hrob č. 12473.

Vojín Frisby, Alonzo, Rota M.  Zemřel 8.března 1864.

Vojín Hill, J. H., Rota F.  Zemřel 11.srpna 1864; hrob č. 4489.

Seržant, Laramore, William, Rota E. Zemřel 16.srpna 1864; hrob č. 5906.

Desátník Martin, Jefferson, Rota K.  Zemřel 27.července 1864, hrob č. 4.071.

Vojín, O’Mira, Daniel J., Rota E.  Zemřel 3.října 1864; hrob č. 10279.

Vojín, Osborn, Daniel J. W., Rota H.  Zemřel 7.října 1864; hrob č. 10,469.

Vojín, Perry, James, Rota G.  Zemřel 20.září 1864; hrob č. 9,313.

Vojín, Sleek, Philip, Rota E.  Zemřel 11.října 1864; hrob č. 10,663.

Vojín, Slick, Phillip, Zemřel 11.října 1864; hrob č. 10663.

Vojín, Sutee, Benjamin, Rota I. Zemřel 4.listopadu 1864; hrob č. 11808.

Vojín, Sutton, Martin, Rota M. Zemřel 13.srpna 1864; hrob č. 5515.

Vojín, Tayler, Harmon, Rota E.  Zemřel 29.září 1864; hrob č. 10036.

Desátník, Waldo, Judson M., Rota K. Zemřel 12října 1864; hrob č. 10756.

Vojín, Whipp, Charles, Rota E.  Zemřel 4.září 1864; hrob č. 8713.

 

 

Zemřeli ve věznici Cahaba (Alabama)

 

 

Vojín Howard, Patrick, Company B. Zemřel 28.března 1864.

Vojín Pierson, Swanson, Company H. Zemřel 15.dubna 1865.

 

 

Zemřeli v jiných věznicích

 

Castle Pinckney

 

Vojín Lewis, Henry, Company H. Zemřel  ve věznici v Charlestonu (Jižní Karolína).

Vojín McDade, Alfred, Company I. Zemřel  asi 1.července 1864, v Konfederačním vězení u Okolona (Missouri)

 

 

Věznice Andersonville

 

 

Vězení Andersonville (take známé jako Camp Sumter) byl jeden z největších konfederačních vězeňských táborů Občanské války. Během čtrnácti měsíců zde bylo vězněno 45000 vojáků Unie, přičemž téměř 13000 z nich zemřelo na průjmy, dysenterii a hladem. Jakmile po válce Harper’s Weekly zveřejnil fotografie vězňů, Američané byli šokováni, když spatřili válečné zajatce vyhublé na kost a kůži.


Šestnáctiakrový pozemek otevřený v Andersonville, GA, v únoru 1864 měl původně zadržovat 10000 zajatců. Již v červnu narostla jeho populace na dvojnásobek. “Místo tak plné, že se stěží dalo projít”, zapsal jeden nešťastný vězeň. Konfederáti narychlo přistavěli dalších deset akrů, ale tábor byl stale přeplněn a téměř bez prostředků. Jídlo bylo obzvláště vzácné, typická denní strava pro vězně byl plátek kukuřičného chleba a chatrný kousek vepřového, navíc často zkaženého. “Není to nic jiného, než místo hladu – ostuda každé vlády”, zapsal ten samý vězeň. 


Mnoho válečných zajatců postrádalo základní přístřešek a oblečení pro základní ochranu před živly. “Dobrá spousta jich roztrhla vlastní spodky, podvlékačky a podobně a sešila je do podoby malé plachetky”, líčí vězeň. Navzdory otřesným podmínkám jako je výskyt kurdějí a gangrény, zde nebylo mnoho lékařských zásob. “Mnoho otevřených ran bylo napadáno mouchami a plných červů”, zapsal uvězněný kapitán Unie. 


Zajatci neumírali jen na nemoci, byli zabíjeni při překročení takzvané “čáry smrti”, což byla linie dřevěných postů stojících cca 19 stop od palisády.  Vězňové, kteří se dostali za tuto čáru, byli vystaveni střelbě hlídek. Někteří muži ze zoufalství ukončili své utrpení tím, že ji záměrně překročili.


Po válce byl velitel zajateckého tábora v Andersonville kapitán Henry Wirz shledán vinným ze “spolčení pro poškození zdraví a zmaření životů federálních vezňů” a “vraždy v rozporu s válečným právem”.  Mnoho zajatců svědčilo proti němu, ačkoliv někteří jeho příznivci namítali, že byl pouhým obětním beránkem, který jen poslouchal rozkazy. Tak či tak byl popraven oběšením ve vězení v Kapitolu 10. listopadu 1865.

 

 

Vzpomínka na koně v Občanské válce

 

 

Bez nich by bylo plátno válečného obrazu pomalováno úplně jinak. Mezi lety 1861-1865 mohlo být přes jeden až jeden a půl milionu koní a mul sloužících v armádách Unie a Konfederace zabito, zraněno nebo zemřelo na nemoci. Na jednoho vojáka zabitého během Občanské války tak připadlo téměř pět koní se stejným osudem.
 
Význam koní i mul v Občanské válce byl takový, že těžko o něm přehánět. Jezdili na nich kavaleristé obou stran. Materiál a dodávky, na kterých obě strany závisely, byly jimi dopravovány. Děla artilerie a jiné těžké zbraně by nemohly být přesouvány z bitvy do bitvy nebo manévrovány během bitvy bez jejich pomoci. Nosili generály a jiné vysoké důstojníky do bitev a odváželi raněné vojáky z bitevních polí do nemocnic v zázemí.

Hodnotu koní pro armádu vystihuje rozkaz generálmajora Williama T. Shermana svým jednotkám v roce 1864: "Každé příležitosti při zastávkách během pochodu by mělo být využito ke krmení travou, zrním nebo ovsem a k mimořádné péči o koně, na kterých závisí vše".

Nechť nikdy není zapomenuta jejich statečnost, věrnost a oběti, které za nás všechny položili.

 

 

Copyright © 2015 - 2024 9th Illinois Cavalry Regiment        Vytvoření a správa: Martin Zadražil (freetech.cz)